Veterinární ordinace

Když onemocní člověk, jde k lékaři, popíše mu obtíže a lékař doporučí léčbu. Zvířata mluvit neumí. Jak poznáme, že je nemocné? Kdy mu můžeme pomoci sami a kdy máme vyhledat pomoc veterináře?

Veterinární ordinace

Máme rádi zvířata, protože jsou chlupatá, mají hebkou srst, známý text, známé písně. Ale nejen proto si zvířátka pořizujeme. Někdy dáme na škemrání dětí, mami, tati já chci nějaké zvířátko, třeba pejska nebo kočičku nebo morče. Jindy sami toužíme po zvířecí společnosti. Ale musíme si uvědomit, že se o svého zvířecího kamaráda musíme postarat, poskytnout mu zázemí, lásku a péči a on se nám odvděčí přítulností a oddaností.
Musíme ale počítat i s tím, že nám zvíře onemocní. Drobná poranění můžeme ošetřit sami, potíže nastanou, když zvíře přestane přijímat potravu, je neklidné nebo naopak polehává, zvýšeně slintá,  zkrátka je nemocné. Co dělat, na koho se obrátit? Buďto dáme na rady známých, kteří nám doporučí dobrého veterináře, nebo si můžeme nejbližší veterinární ordinaci najít na internetu nebo pokud máme zvíře odmalička a absolvovali jsme povinné očkování či se věnujeme chovatelství již delší dobu, máme již svého dvorního veterináře.

Veterinární lékař

Veterinární lékař je člověk nadmíru studovaný. Po ukončení studia na střední škole se budoucí veterináři zapíší na Fakultu veterinárního lékařství nebo na fakultu Veterinární hygieny a ekologie či na Farmaceutickou fakultu VFU všechny se sídlem v Brně. Po úspěšném šestiletém absolutoriu je jim udělován titul Mvdr. (doktor veterinární medicíny). Ale tím jejich vzdělávání nekončí. Odborné zkušenosti získávají na tuzemských i zahraničních klinikách již v průběhu studia a po jeho ukončení se zúčastňují veterinárních kongresů a seminářů, kde si prohlubují své znalosti a získávají stále nové a nové poznatky.

Veterinární ordinace a kliniky** **

Veterinární ordinace se dle způsobu zaměření dělí na** veterinární ordinace pro malá a** hospodářská zvířata (kam většinou chodíme se svými mazlíčky) a veterinární ordinace malých a drobných savců, plazů a exotických zvířat (sem patří např. leguáni, želvy, ptáci a další).
K obtížnému porodu nebo jinému akutnímu případu přijede veterinář k Vám domů, jinak jej navštívíte v jeho ordinaci. K případnému objednání si na internetu najdete ordinační hodiny a telefonický kontakt. Návštěvu můžete uskutečnit i bez objednání, ale musíte počítat s menším či větším čekáním.
Běžná** veterinární ordinace** má nejméně dvě místnosti. Čekárnu a vlastní vyšetřovnu. Počtem místností a technickou vybaveností se liší od veterinární kliniky. Ta kromě vyšetřovny disponuje operačním sálem a místnostmi pro pooperační péči, které jsou vybaveny klecemi pro menší zvířata a kotci pro větší. Záleží na Vašem veterinárním lékaři, zda,  podle závažnosti, bude zvíře operovat sám nebo Vás odešle na nejbližší kliniku.

Ale vraťme se k veterinární ordinaci. Když vejdeme dovnitř, nejdříve nás upoutá vyšetřovací polohovací lůžko. Je z nerezové oceli, nahoře potažené lehce omyvatelným materiálem. Podle druhu zákroku na něj postavíme či položíme našeho pacienta. Běžné očkování se třeba u větších plemen psů provádí na zemi, ale v případě nutnosti musíte svého padesáti i více kilogramového mazlíčka vyzvednout nahoru.

V blízkosti lůžka je umístěn** stojan na infuze**, který se používá u operačních zákroků. Na nerezovém stolku má veterinář stetoskop,injekční stříkačky, sterilní hygienické potřeby, obvazový materiál, dezinfekční prostředky, peany, nůžky na stříhání drápků a další pomůcky. V uzamykatelné skříni má veterinář léčiva, např. antibiotika, vakcinační ampule, ampule s vitamíny, anesteziologické prostředky, potřeby pro čipování, prostředky proti parazitům, ať už ve spreji nebo v ampulích, prostě vše, co patří pod zámek. Na zemi nebo na policích jsou rozmístěny granule na krmení, límce různých velikostí, klece pro pooperační pacienty menší velikosti (např. kočky,králíky, morčata, menší rasy psů), na dalším stolku má veterinář EKG, SONO, rentgenové zařízení. Pokud tato zařízení nevlastní, odešle Vás na předoperační vyšetření na nejbližší veterinární kliniku.

S jakými problémy nám veterinář pomůže?

U zdravých zvířat se jedná o očkování nebo stříhání drápků. Pokud se nám zdá, že je zvíře nemocné, popíšeme co nejlépe jeho pravděpodobné obtíže a lékař je patřičně vyšetří. Podle potíží mu prohmatá břicho, změří teplotu v konečníku, prohlédne oči a tlamu nebo tlamičku. Některé druhy psů s dlouhýma ušima např. kokršpaněl nebo baset, trpí často zánětem uší. Veterinář nejdříve uši vyčistí a poté aplikuje kapky, které Vám buď hned prodá nebo vypíše recept a doporučí dávkování. Dále ošetří a doporučí léčbu kožních chorob, věnuje pozornost chrupu a dásním. Zvířata stejně jako lidé mohou trpět trávícími obtížemi, problémy se srdcem, klouby, po úrazovými stavy. Bohužel i u zvířat lékaři diagnostikují nádorové choroby a záleží jen na majiteli, zda se rozhodne pro léčbu nebo zvíře ušetří od dalších bolestí.

Mnohdy zvířeti způsobíme problémy sami, nevhodnou stravou, nedostatkem pohybu můžeme velkým plemenům psů způsobit torzi (přetočení) žaludku, což je životu nebezpečné onemocnění, které pokud dorazíte do ordinace včas, lze napravit operativně.** **

Dávat kosti či nedávat?

Hovězí nebo vepřové by našim mazlíčkům neměly uškodit, ale v případě drůbežích kostí je to sporné. I sami veterináři říkají, že stokrát se nemusí nic stát, ale po stoprvé pes kosti nestráví a je zle. Veterinář provede pro zvíře nepříjemný zákrok, kdy vsune ruku do řitního otvoru zvířete a opatrně se pokusí dostat zbytek nestrávených kostí ven. Může doporučit mléko s trochou jedlého oleje, pro šetrné vyčistění střev.

I feny, stejně jako ženy, mohou onemocnět zánětem dělohy. Po stanovení diagnózy veterinář nasadí antibiotika nebo pokud majitel již nechce štěňata, odejme feně dělohu i s vaječníky. Veškeré operace probíhají podobně jako u lidí, jen pooperační péče je jiná. Před operací veterinář nařídí dvanácti hodinovou hladovku u dospělých jedinců a čtyř až osmi hodinovou u mláďat do tří měsíců. Nejméně dvě hodiny před operací musí majitel zamezit zvířeti přístup k vodě. Těsně před operací musí zvíře vyvenčit.

Po operaci by se zvíře mělo probudit na zemi nebo v kleci, přikryté dekou, aby si neublížilo. Nemělo by hned dostat pít, raději jen zvlhčovat jazyk. Napít se může, až když je při plném vědomí. Samozřejmě musíme zvířecímu pacientovi zabránit v olizování rány, k čemuž slouží límce. Jsou to umělohmotné kornouty, které se zvířeti obepnou kolem krku. Že se to našim zvířecím mazlíčkům pranic nelíbí, netřeba psát. Zároveň  je musíme hlídat, aby si neublížili, protože si jistě dokážete představit, že když se proberou z narkózy, motají se a později dělají vše proto, aby se toho nepříjemného předmětu zbavili.

Zvířata nechodí do veterinární ordinace dvakrát nadšena, protože jakýmsi šestým smyslem vytuší, že je tam nečeká nic příjemného. Což se dá lehce poznat z jejich chování v čekárně. Nervozita, chvění se, zalézání pod židle či schovávání se u páníčka. Někdy se lékařům stává, že je zvířata i napadnou. Zkrátka, nikdo nechodí k lékaři rád. Ani člověk, ani zvíře.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id6457 (magazin-chovatele.cz#9810)


Přidat komentář