Rodinný život ve světě zvířat

Zvířata žijí v různých společenstvích, která jsou tvořena odlišným počtem jedinců. Každé společenství má svá pravidla a v čele stojí buď nejsilnější samec nebo nejstarší samice. Co víte o rodinném životě zvířat?

Svět zvířat je pro nás někdy velmi komplikovaný a nepochopitelný. Zajímá vás, jak probíhá rodinný život ve světě zvířat? Na jakém principu jsou založeny zvířecí rodiny, kdo bývá vůdcem skupiny, jak probíhá výchova mláďat a kdo má na starosti jejich ochranu. Nahlédněme společně do zvířecího společenství a zkusme jej alespoň trochu pochopit.

Jak fungují zvířecí rodiny

V životě člověka má rodina velmi důležitou roli. Rodina se často popisuje jako primární sociální skupina. Skrze rodinu se uspokojují základní biologické a psychické potřeby dítěte, dítě se v rodině učí chápat projevy lidského chování a sociální role. Rodina dítěti předává systém hodnot a cílů, reguluje jeho chování a prožívání. Ale jaké funkce plní rodina ve zvířecím společenství? Jak probíhá výchova mláďat a kdo ji má na starosti?

Gorilí rodiny

Horské gorily žijí v lesích střední Afriky. Gorily jsou největšími primáty na světě a svou velikostí vzbuzují velký respekt. Dominantní samec ovládá celou skupinu goril a také ji chrání před nebezpečím, jakým se mohou stát např. útoky šelem.

Hlavní slovo v gorilí rodině má vždy dominantní samec. K usměrnění chování mláďat stačí často pouze dlouhý pohled dominantního samce nebo malý pohlavek. Také projevy žárlivosti u dospělých samic jednoduše vyřeší dominantní samec agresivnějším chováním.

Ze všech primátů právě gorily horské mají nejpevnější rodinná pouta. Skupina goril horských bývá většinou složena z deseti jedinců. Skupina je tvořena dospělým samce, mladšími samci a samicemi a jejich mláďaty. Dospělý samec a samice spolu ve většině případů prožijí celý život. Mladé samice však nemusí zůstávat v tlupě, v které se narodí po celý život. Mohou se dostat do jiné tlupy společně se samcem.

Společenství kosatek

Také kosatky žijí ve skupinách, kde si vzájemně poskytují ochranu. Většina kosatek zůstává po celý život v jednom stádu. Ve společenství kosatek je nejvíce uznávaná nejstarší samice. Velká skupina se někdy může rozdělit na menší. V okamžiku, kdy je dostatek potravy a v době rozmnožování se vytvoří velké skupiny kosatek, které mohou mít až 100 členů.

Sloní rodiny

U Afrických slonů je běžné, že společenství tvoří samice v čele s nejstarší samicí bez samců. Nejstarší samice může zbytku stádu poskytnout mnohé zkušenosti a znalosti. Nejstarší samice tak dává celému stádu mnohé výhody. „Matka“ celého stáda může dosáhnout věku až 60 let.  Při nebezpečí se stádo samic semkne kolem mláďat a poté se rozhodne, zda se dá stádo na útěk nebo se nebezpečí postaví. Takovéto stádo je tvořeno 20 dospělými samicemi a jejich mláďaty. Po smrti nejstarší slonice na její místo nastupuje její nejstarší dcera. Dospělí samci jsou samotáři a o stáda samic se zajímají jen v době páření.

Nejdelší doba březosti a kojení je právě u slonů. Samice je v březí po dobu dvou let. Mláďata poté pijí mateřské mléko další dva roky. Mládě je na matce velmi závislé, nutné je pro něj kvalitní výživa a také učení se všemu potřebnému. Matka učí své mládě, jak najít místa s vodou a potravou. Mládě slůněte roste velmi rychle, když dosáhne váhy 120 kg, přejde z mateřského mléka na rostlinnou potravu. Sloni se dožívají maximálního věku 70 let. Bohužel v přírodě se velká část mláďat nedožije ani věku 15 let kvůli pytlákům, nemocem a šelmám.

Lví společenství

Lvi se řadí mezi kočkovité šelmy, jejichž život je založen na žití ve velkých rodinných smečkách. Lví skupina může mít až neuvěřitelných 40 členů. V čele skupiny stojí několik příbuzných samic, jejich mláďata a celou skupinu hlídají dva silní samci. Samci žijí sami, po několika letech si nacházejí místo v nové smečce. Úkolem dospělých samců je chránit skupinu před útokem jiného lva nebo ostatních nebezpečí.

Včelí skupiny

V čele včelích rodin stojí včelí královny, které ovládají celé společenství pomocí feromonů. V jednom úle můžeme najít přibližně 50 000 včel, z toho je asi 1000 trubců a zbytek skupiny tvoří dělnice. Dělnice mají na starosti stavbu voskových pláství, přinášení pylu, nektaru a vody, péči o vajíčka, krmení larev, ochlazení nebo zahřívání celé kolonie. Dělnice také musí odstraňovat mrtvá těla včel z úlu. Produkci vajíček má na starosti královna. Včelí královna za den naklade 2000 vajíček.

Vlčí smečky

Zvláštností ve vlčí smečce je že mláďata může mít jen alfa samice a alfa samec. Zbytek smečky, který bývá ve většině případů tvořen šesti vlky, pomáhá dominantnímu páru vychovávat mláďata. Vlčí smečka společně loví potravu. Ve vlčí smečce má každý vlk své postavení a je podřízen dominantnímu páru. Komunikace mezi vlky probíhá pomocí různých signálů, mezi které patří poloha uší, vrtění ocasu nebo cenění zubů. V některých skupinách může dojít ke vzpouře, kdy začnou starší vlci bojovat proti dominantnímu páru.

Pštrosí rodiny

Pštros je největší pták světa, který neumí létat a při běhu dosahuje rychlosti až 70 km/hod. Tito tvorové se mohou docela účinně bránit před predátory pomocí svých silných nohou. Kopanec pštrosa může až zabít.

Pštrosí samec má vždy více partnerek. Všechny samice jednoho pštrosa snášejí svá vejce do jednoho hnízda. Pštrosice s nejvýznamnějším postavením se poté dělí se samcem o péči o vejce. Narozená mláďata jsou vždy svými rodiči dobře hlídaná. Když dojde k přiblížení predátora, jeden z pštrosích rodičů předstírá poranění, aby predátora odlákal od mláďat.

Surikata a její rodinný život

Surikaty jsou šelmy žijící např. v jihoafrických pouštích. Společenství surikat je tvořeno 20 členy. Každá skupina surikat mí svého hlídače, který má zajistit ochranu před možným nebezpečím. Hlídač je vždy ve vzpřímené poloze na zadních nohách a rozhlíží se na všechny strany. Ostatní surikaty mezitím hledají potravu.

Klokani a jejich mláďata

Péče klokana o jeho mláďata je nám všem dobře známá. Už po pěti týdnech březosti se samici rodí mládě, které je velmi malé, nevyvinuté a slepé. V klokaním vaku se mládě živí mlékem. Mláďata se živí mateřským mlékem po dobu sedmi měsíců Po této době je mládě dostatečně vyvinuté a odváží se opustit bezpečí matčina vaku. Ale teprve po 11 měsících opouští matčin vak natrvalo.

Žirafí mláďata

Příchod žirafího mláděte na svět není zrovna jednoduchý. Samice žiraf rodí svá mláďata ve stroje, mládě tak spadne z výšky 4,6 metrů hlavou na zem. Pro žirafí mládě to jistě musí být šok. Během první hodiny života se žirafí mládě naučí chodit. Za nějakou dobu se i mládě naučí běhat velkou rychlostí (dospělé žirafy se pohybují rychlostí až 52 km/h.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id6442 (magazin-chovatele.cz#9951)


Přidat komentář