Agresivita psů aneb Když člověku chybí zodpovědnost

Po každém útoku psa na člověka se to hemží v našich médiích titulky o psích zabijácích, o nebezpečných plemenech, a nechybí ani hlas laické veřejnosti, který žádá spravedlivý trest - nejčastěji v podobě utracení čí vyhlazení tzv. "bojových" psů.

Je statisticky dokázáno - dramatické případy v ČR** **

V roce 2010 bylo v České republice ohlášeno 1358 případů napadení člověka zvířetem, 1100 z toho byly případy, kdy člověka napadl a zranil pes. V nemocnici skončila čtvrtina pacientů, z toho každý čtvrtý z poraněných bylo dítě. Loni po pokousání psem nikdo nezemřel. Od roku 2000 na následky pokousání psem** zemřelo 11 lidí**. Ve zprávě o infekcích to uvádějí statistici na svém webu Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, neboť pokousání zvířetem může souviset právě s přenosem infekcí. Případů napadení člověka psem není zrovna málo. Proč psi útočí na člověka?

Poslanecký návrh zákona o chovu psů z roku 2001

A co naši zákonodárci? Cituji z jejich návrhu z roku 2001: "Za nebezpečného psa se považuje jedinec, který je křížený nebo čistokrevný příslušník plemene: Americký stafordšírský teriér, tafordšírský bulteriér, bulteriér, argentínská doga, brazilská fila, dobrman, rhodéský ridgeback, rotvajler. Za nebezpečného psa se považuje i jedinec, který je křížený nebo čistokrevný příslušník skupiny psů, která je obecně známá jako pittbulteriér." To je jejich nic neříkající a nesmyslná definice. Pokud tedy budu brát uvedená plemena dle jejich povahových charakteristik jako nebezpečná, jak mám brát třeba plemeno kavkazský ovčák, německý ovčák, toša inu, nebo akita inu? Od roku 1998 do roku 2004 zahynulo 7 lidí, většina paradoxně po útoku tzv. „nebojového" psa. Například německý ovčák - populární pes tehdejší ČSSR, který spolu s českým pohraničním "páníčkem" střežili náš mír - je nějak přehlížen pronásledovateli pitbulů, stafordů a rotvajlerů, kteří o nich hltají nesmyslné, nepodložené informace, přehlížejí i to, že německý ovčák útočí a zabíjí častěji.

Jedna věcná, ohledně těch kříženců - kříženec, ale až do které generace? Jak to mám tedy jako majitelka poznat, když v tomto ohledu nemám jistotu, papíry k mému kříženečkovi jsem nedostala a horko těžko asi dohledám. Kdo z rodičů mého štěněte byl ten z "bojového" plemene. A co když ani oni nebyli čistokrevní? Tak snad se je třeba vydat po stopách původu mého psa. Koneckonců, když to přinese užitek společnosti i mě samotné. Dokážu, že můj pes vypadá jako zabiják, ale mám důkaz o tom, že je to jen památka na praprapraprapradědečka, (který byl dobrmanem narozeným fence nejasného původu, ale s typickou hlavou rotvajlera, kterou údajně nakryl velký pes, podle historických análů prý určitě argentinské doga) - snad to na mého psa nebude mít vliv, a mě se uleví.

Bojová plemena** **

Lidé vyšlechtili mnoho psích plemen, každé z nich má jiné povahové charakteristiky, každé z nich je určeno k tomu lidem sloužit. Dělí se do skupin podle velikosti (malá, střední a velká plemena), podle využití (lovecká, pastýřská, dekorativní, služební, severská a tzv. bojová plemena). Jednotlivá plemena mohou patřit i do více skupin. Informace, které se dají vyhledat na internetu, v knihách o chovu a výcviku všech známých plemen, jsou zcela veřejně přístupné. Přesto zřejmě některým negativistům stačí pouze článek, kde pes "zabiják", s popsanými povahovými rysy založenými převážně na spekulacích a domněnkách několika rádoby odborníky z řad autorů, ať novinářů nebo laiků zaútočil. A basta. Je to prostě nebezpečné plemeno, které by se mělo zakázat, nebo rovnou vyhladit. To je ten jediný důvod, proč napadne člověka.

Cituji stanovisko kynologických odborníků ze serveru pejskar.cz: "Bojová plemena psů v současné době podle právního řádu ani podle kynologických standardů fakticky neexistují. Označení "bojová plemena" podle Českomoravské kynologické unie není správné a je zavádějící. Historicky sice existovala a existují plemena, která dříve k boji byla využívána, ale s vývojem společnosti i chovu psů již toto označení nepřichází v úvahu. V současnosti jsou laickou veřejností za bojová plemena psů označována plemena psů agresivních, napadajících svévolně své okolí. V médiích bývají takto prezentování především pitbulové, dobrmani či rotvajleři. Podle odborníků chyba ovšem není na straně psů, ale příčinou problémů je člověk. Ten by také měl nést právní zodpovědnost se všemi důsledky. Zatřídění psů do této kategorie je značně subjektivní a je nutné jej (mimo jiné i k výše uvedeným skutečnostem) tak i vnímat. Fakt, že je do kategorie bojových psů nějaké plemeno zařazeno, nemusí znamenat skutečnost, že psi dané rasy jsou agresivní, zlí a nebezpeční."

Souhlasím. Přesto, že s tímto stanoviskem nebude souhlasit mnoho občanů, ať z důvodů samotných útoků, o kterých čtou, nebo z důvodů, že prostě nemají rádi velké psy. Podle odborníků neexistují bojová plemena, ale agresivní psi ano. Stejně jako existují i agresivní lidé. A u všech plemen, jen je podstatný rozdíl narazit na agresivní čivavu, nebo na agresivního rotvajlera. Termín** bojová plemena** je spíše mýtus některých novinářů.

Proč pes napadne člověka?** **

Lidem už je jaksi cizí něco takového jako respekt, přirozený strach a pokora před něčím silnějším. Lidé už ví, jak si podmanit predátory, třeba tygra nebo lva. A věří, že je mají pod kontrolou. Nevěří jen ti rozumní. Ti, co si jsou vědomi toho, že oni nesou zodpovědnost. Ty rozumné pak následky špatné výchovy psa nepřekvapí. Velmi nerozumné je dovolit dítěti sahat na cizího psa, zajištěného vodítkem u vchodu do obchodu. Nechat malé dítě bez dozoru rodičů nejen s cizím, ale i známým psem - je ještě více nerozumné - když dítě zničehonic popadne kámen, tyč nebo jiný předmět a přetáhne po hlavě klidně ležícího psa (a to děti umí). Anebo třeba případy, kdy jde jeden majitel se psem na vodítku a druhý proti němu se psem bez vodítka, který se náhle na uvázaného psa vrhne.

Psi jsou inteligentní, ovšem jejich mozek nedokáže hodnotit stresové situace stejně jako mozek lidský. Bránit se je přirozené u všeho živého. Na počátku většiny konfliktů mezi psem a člověkem stojí člověk - ten, který psa vycvičil k útokům na jiného živého tvora, i ten který ho vydráždil týráním, neznalostí, neúmyslně - člověk musí přijmout zodpovědnost.

Pes je nejlepší přítel člověka** **

Pes se vydal v nebezpečí, že bude trpět, když se nechal ochočit. Co někteří lidé dokážu napáchat na svých i cizích psech, to víme. A věřím, že je většina těch, pro které je pes důležitou součástí jejich života. Ti dokážou zodpovědně ze svého štěněte vychovat zdravého, vyrovnaného psa, který se díky láskyplné péči nestane nebezpečnou zbraní, ani pro ně, ani pro jejich okolí. Pokud si pořídíme psa, popřemýšlejme, jaké plemeno zvládneme, jaké pohlaví, velikost psa, pro jaký účel -  mazlíčka nebo hlídače a ochránce? A co naše děti, mají vhodný věk na to, aby chápaly, jak se k psovi správně chovat (pes není plyšová hračka, nenechá si všechno líbit, je živý, cítí bolest), i v případě cizích psů? Musí vědět, že na cizího psa se nesahá, nehází se po něm kameny, nekope se do nich. Do prostoru, kde je hlídací pes se neleze, nestrká se ruka do misky, ze které sousedův pes žere, nebere se mu nic z tlamy apod. Pes je nejlepší přítel člověka - a člověk je nejhorším údělem psa, neboť mu odpírá svobodu. Neumí totiž ublížit z vlastní vůle, to člověk chce, aby mu bylo ublíženo. Občas se přistihuji při tom, že čím více poznávám lidi, tím více miluji psy.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id6366 (magazin-chovatele.cz#9901)


Přidat komentář